Kalkulačka spotřeby benzínu

Palubní počítač vypočítává průměrnou spotřebu paliva na základě průtoku paliva vstřikovači a ujeté vzdálenosti, často ale není dokonale zkalibrován. Odchylka může činit klidně 0,3 až 0,8 l/100 km (většinou je počítač optimističtější). Pro zjištění naprosto přesné spotřeby použijte metodu plné palivové nádrže: proveďte tankování na čerpací stanici až po hrdlo, vynulujte tachometr (denní počítadlo), absolvujte běžnou jízdu a nádrž vyjezděte. Poté znovu natankujte doplna. Údaj z účtenky o dotankovaném objemu a váš přesný kilometrový nájezd zadejte do naší kalkulačky spotřeby (záložka 2).

Při srovnání motorů o stejném objemu a výkonu má v drtivé většině případů naftový motor (diesel) nižší spotřebu na 100 km. Nafta totiž obsahuje zhruba o 10 % více energie na jeden litr objemu a vznětový cyklus má obecně vyšší termodynamickou účinnost. Moderní automobil s benzínovým motorem se však díky přeplňování, přímému vstřikování a hybridním technologiím v reálné spotřebě naftovému velmi přiblížil, zejména pokud vaše běžná trasa vede spíše městem, kde diesel trpí nejvíce a nedosáhne takové úspory.

Ano, a velmi významně. Kompresor klimatizace je poháněn přímo od motoru, což logicky odčerpává jeho výkon a vyžaduje spotřebované palivo navíc. Zvýšení obvykle činí 0,5 až 1,5 litru na 100 kilometrů v závislosti na venkovní teplotě a rychlosti. Zvednou se tak nejen celkové náklady na cestu, ale klesne i váš celkový dojezd. Na dálnici se ale vždy více vyplatí mít zavřená okna a puštěnou klimu, protože otevřená okna zásadně naruší aerodynamiku, což zvedne finální cenu benzínu propáleného odporem vzduchu ještě podstatně víc.

Obrovský vliv na konečnou cenu. Každých 100 kilogramů nadváhy (náklad v kufru, zbytečné krámy, těžcí pasažéři) může znamenat zvýšení průměrné spotřeby o cca 0,3 až 0,5 l/100 km, což neúměrně zvedá náklady na kilometr. Hmotnost hraje roli primárně při rozjezdech a v kopcovitém terénu, kde musíte vozidlo a jeho váhu fyzicky vytáhnout proti gravitaci. Při ustálené jízdě po rovině na dálnici má na výdaje a spotřebu mnohem větší vliv spíše aerodynamika než samotná hmotnost auta.

Během zimní cesty trvá déle, než se motor a olej zahřejí na optimální provozní teplotu, což znamená delší jízdu v takzvaném studeném režimu, kde účinnost spalování klesá. Navíc zimní pneumatiky mívají vyšší valivý odpor, zasněžené silnice zhoršují adhezi a hustý mrazivý vzduch mírně zvyšuje aerodynamický odpor automobilu. Pokud si k tomu při každé jízdě zapnete energeticky náročné vyhřívání sedadel či zadního okna, vyšší náklady na provoz na sebe nenechají dlouho čekat.

Většina běžných motorů je z výroby optimalizována na standardní 95oktanový benzín. Tankování prémiového paliva může díky kvalitním aditivům zklidnit chod motoru a čistit vstřikovače, avšak přímá úspora na spotřebě je obvykle tak minimální, že se vzhledem k vyšší pořizovací ceně benzínu na každé čerpací stanici finančně nevrátí. Lepší účinnost a reálný rozdíl v tom, jaké množství paliva palubní deska ukáže jako spotřebované, zaznamenáte pouze u sportovních a vysokovýkonných vozů.

U moderních aut s přímým vstřikováním platí, že pokud víte, že budete stát déle než 10 až 20 sekund, jednoznačně se vyplatí motor vypnout. Volnoběh zbytečně pálí benzín nebo naftu a produkuje emise, přičemž zbytečně odteče zhruba 0,5 až 1 litr za hodinu stání – a nájezd kilometrů je přitom naprosto nulový. Právě na tomto principu úspory fungují systémy Start-Stop, které šetří vaši palivovou nádrž v městských kolonách. Vozidlo nenechávejte běžet "naprázdno" ani při ranním škrabání oken.